Dluhový strop a odstavení vlády – příležitost nebo hrozba pro investory?

Dluhový limit ve Spojených státech je v poslední době v médiích, a to nejen finančních. Chytlavější titulky ohrožují bankrot Spojených států. To povede k tzv Vládní odstávka. Je to však opravdu tak hrozné, jak to média líčí? Nebo je to příležitost k selektivnímu výběru předražených firem? V tomto článku vám stručně představíme, co to je Dluhový strop oraz Vládní odstávka.

Limit dluhu je vyroben z gumy

Média ráda zahřívají věci. Pravdou však je, že limit dluhu už byl navýšen více než 70krát. Většinu času bylo snadné zvednout. Vyskytly se však situace, kdy šlo o politický spor. Čím déle takový spor trvá, tím více se investoři cítí nejistí. Někdy se politický konflikt ukáže jako neřešitelný. V důsledku toho vláda nemá prostředky na financování své činnosti. Pak máme co do činění s vládním odstavením, tedy Government Shutdown.

Stručná historie amerického dluhu

Abychom celému obrazu lépe porozuměli, musíme se vrátit do ne tak vzdálené historie. Před první světovou válkou nebylo půjčování americké vlády snadné. Pokaždé musela vláda přesvědčit Kongres, aby si vzal novou půjčku. Bylo to velmi nepohodlné, ale žádná politická strana za to nechtěla projít "neekonomický". V té době nebyl vládní dluh, mírně řečeno, ničím, na co bychom mohli být hrdí.

První světová válka situaci změnila. V roce 1917 vstoupily Spojené státy do války proti Centrálním mocnostem. Podle stávajících zákonů musely být jakékoli výdaje financované dluhem schváleny Kongresem. V té době to byla zbytečná ztráta času. Politici s uzákoněním souhlasili Druhý zákon o dluhopisech svobody z roku 1917. Vydáním zmocnila vládu válečné dluhopisy. V té době byla horní hranice dluhu stanovena na 15 miliard dolarů. To dalo vládě svobodu financovat válečné úsilí.

Válka skončila po roce, ale limit nebyl zrušen. Je však třeba připomenout, že poválečné období bylo pro americkou ekonomiku velmi dobré. Byl to čas "Řvoucí dvacátá léta."". Americká vláda se deficitu bát nemusela. Toho času federální vláda zaznamenala rozpočtové přebytky v každém z fiskálních let období 1920-1930. USA poté snížily federální dluh. Pomohly vysoké daňové příjmy. Fiskální rok 1927 byl obzvláště dobrý a skončil přebytkem přes 1,1 miliardy dolarů. Zlomil dobré časy Velká deprese. To vedlo k bezprecedentní nezaměstnanosti a snížení rozpočtových příjmů. V roce 1933 byly federální příjmy pouze poloviční než před depresí.

FD Roosevelt - tvář New Dealu. Zdroj: wikipedia.org

Nový úděl změnila pravidla hry. Od této chvíle se „stát nočního hlídače“ zapsal do dějin. Místo toho byl zaveden široce chápaný intervencionismus. Veřejné práce a následné vládní agentury vyrostly jako houby po dešti. To znamenalo, že vláda musela financovat své výdaje deficitem. Tento vyrostl na velmi vysoké úrovně. V roce 1936 byl schodek přes 4,3 miliardy $ s příjmy 3,9 miliardy $. Dluh k HDP byl tehdy 40 %. V následujících třech letech se schodek pohyboval mezi 2 % a 5 % HDP. Ve fiskálním roce 1939 činil dluh asi 40 miliard dolarů, tedy 43 % HDP.

Právě v tomto roce byl zaveden další zákon upravující dluh. Byla jím Zákony o veřejném dluhu z roku 1939. Podle nového zákona byl stanoven limit pro celý veřejný dluh. V roce 1941 byl dluhový limit zvýšen na 65 miliard dolarů.

1941 – 1979: Válka a kolaps brettonwoodského systému

Vstup do druhé světové války na stranu spojenců znamenal, že Spojené státy musely opět výrazně zvýšit výdaje. Deficit stále více rostl spolu s každým rokem zvyšovaným limitem dluhu. V roce 1945 byl její limit stanoven na 300 miliard dolarů. Dluh k HDP pak dosáhl 112 % HDP. Na tehdejší dobu to byl astronomický dluh. To donutilo politickou elitu hospodařit s veřejnými financemi konzervativněji. Aby byla vláda nucena k oddlužení, byl dluhový limit snížen na 275 miliard dolarů.

Pomohl snížit dluh poválečné hospodářské expanze. Země Evropy, které se vzpamatovávaly z válečné devastace, potřebovaly doslova všechno. To znamenalo, že došlo současně ke zvýšení daňových příjmů se snížením veřejných výdajů (hlavně na armádu). Došlo k rychlému poklesu poměru dluhu k HDP. Ani korejská válka dluh nezvýšila. Výdaje na obranu Jižní Koreje byly financovány především z daní.

Období do kolapsu Bretton Woods systému bylo dobou nízkých deficitů. Dluh rostl pomaleji než růst HDP. To umožnilo snížit poměr dluhu k HDP. V roce 1974 to bylo 24,6 %. V roce 1963 byl limit dluhu naposledy snížen.

V roce 1974 byla uzákoněna Kongresový zákon o rozpočtu a kontrole nábřeží z roku 1974 – měl usnadnit zpracování deficitu. V praxi to usnadnilo tvorbu rozpočtů s větším deficitem. Za analyzované období byl dluhový limit zvýšen 41krát.

1980–1992: Reganomika a konec studené války

Ronald Reagan. Zdroj: wikipedia.org

Dluhová exploze částečně souvisela s opuštěním zlatého standardu. USA se pozastavením směnitelnosti dolaru za zlato nemusely o deficit starat. Alespoň tak dlouho, dokud poptávka po dolaru zůstane vysoká. Zpočátku byly schodky v 70. letech pod kontrolou. Vyskytl se však problém stagflace. To způsobilo to liberalizace ekonomiky a odklon od keynesiánství se stávaly stále více módou. Začala éra monetarismu a neoliberalismu. Během prezidentování Ronalda Reagana došlo ke snížení daní (horní hranice snížena ze 70 % na 28 %). Zároveň se zvýšily vojenské výdaje. To vedlo ke zvýšení dluhu k HDP z 26,2 % na 40,9 %. I přes konec studené války deficit nadále rostl. V roce 1992 to bylo již 48,3 %.

V té době došlo k dalšímu navýšení dluhového limitu. Největší v letech 1980 - 1992 proběhl v roce 1990. Pak se schodek zvýšil o více než 900 miliard dolarů. Důvodem byla válka v Perském zálivu. USA potřebovaly finanční prostředky na financování Pouštní bouře. Stojí za připomenutí, že navzdory dobré kondici americké ekonomiky došlo ke krizi dluhového limitu. Nedostatek kompromisu vedl k uzavření vlády.

Od ledna 1980 do prosince 1992 byl limit dluhu změněn až 23krát. To je mnohem častěji než jednou za kalendářní rok. Během tohoto období došlo k mnoha vládním odstávkám, ale trvaly maximálně jen několik dní.

1993 - 2008: Od Clintonové k boomu subprime

Hospodářský boom 90. let způsobil zvýšení rozpočtových příjmů. Za Clintonové přitom došlo ke zvýšení daní. V důsledku toho docházelo k pomalému snižování dluhu k HDP. V roce 2001 činil poměr dluhu k HDP 33 %.

V následujících letech schodek narůstal díky snížení daní (podle programu GW Bushe) a válek v Iráku a Afghánistánu. Mezi lety 2001 a 2008 se dluh téměř zdvojnásobil z 3,3 bilionu dolarů na 6,3 bilionu dolarů. I přes samotný nárůst dluhu nenastal výrazný problém s navýšením dluhového limitu. Ekonomika USA se zdála silná a poměr dluhu k HDP byl na slušných úrovních (kolem 60 % HDP).

Pod fasádou „stability“ se však skrýval Černá labuť. Byl trh subprime hypoték I pád Lehman Brothers. Finanční krize způsobila nárůst veřejného dluhu. Vláda se snažila zachránit mnoho ohrožených institucí. Problémem byly i klesající příjmy, vyplývající z nižších zisků amerických korporací a rostoucí nezaměstnanosti. Mezi lednem 1993 a prosincem 2008 byl dluhový limit zvýšen 11krát. Naposledy v říjnu 2008 (o 700 miliard dolarů). Důvodem byl balíček pomoci pro americké firmy.

Od roku 2009: Svět po krizi a COVID

Od prasknutí americké realitní bubliny došlo k bezprecedentnímu nárůstu amerického dluhu. Nárůst dluhu způsobil, že jedna ratingová agentura v roce 2011 snížila americký rating z AAA na AA+. Navzdory tomu se ani republikáni, ani demokraté nechystají zavádět výrazná úsporná opatření. Dluh vzrostl nad 100 % HDP. Bylo to na vysoké úrovni, ale pod kontrolou. Existovaly šance na snížení tohoto ukazatele v důsledku rychlejšího ekonomického růstu. Vysoká míra dluhu zabránila demokratům zavést větší sociální síť.

Právě když se zdálo, že dluh je pod kontrolou, nastal COVID-19. Zastavení ekonomiky v Číně nebo ve Spojených státech narušilo dodavatelské řetězce. To vedlo k výraznému poklesu HDP. Vláda zasáhla pobídkami pro podniky a občany. V důsledku toho dluh k HDP přesáhl 120 % HDP.

Od vypuknutí krize v letech 2007–2009 se politická třída mnohem hůře vypořádává s politickými kompromisy. V důsledku toho došlo ke 4 velkým krizím dluhového limitu (2011, 2013, 2021, 2023). Kromě toho došlo k dalším dvěma významným „odstávkám vlády“ (2013, 2018). Je vidět, že američtí politici začali k jednání o rozpočtu a limitu dluhu přistupovat mnohem ostřeji.

Od ledna 2009 do 24. května 2023 došlo ke 12 navýšením dluhového limitu (včetně některých technických). K poslednímu zvýšení dluhového limitu došlo v říjnu 2021. Limit byl stanoven na 31 400 miliard dolarů.

V současné době existuje jiná verze divadla, kterým je dluhový limit (Dluhový strop). Pokud se podíváme na graf níže, můžeme vidět, že od roku 1972 došlo k více než 50 zvýšení dluhového limitu. Nejedná se tedy o žádnou novinku. Jasně vidíte období od roku 2017 do roku 2021. V průběhu let se dluhový limit zvýšil o 13,3 bilionu dolarů.

zdroj: vlastní studie

Jak můžete vidět z historie amerického dluhu, samotný dluhový limit není novým fenoménem. Objevuje se velmi často. Média se o něj zajímají, až když se strany politického sporu nemohou dohodnout. Zde začíná politické divadlo a začíná výměna „jemností“ mezi demokraty a republikány.

Je důležité si uvědomit, že samotná úroveň dluhu USA je vysoká, ale na světě jsou země s mnohem vyšší úrovní dluhu. Jako příklad lze uvést Japonsko, jejíž dluh k HDP přesahuje 260 %. Některé země mají podobnou úroveň dluhu. Jako příklad lze uvést Francii, kde je poměr dluhu k HDP přes 111 %.

Government Shutdown - Strach má velké oči

Investoři se primárně nebojí samotného dluhového limitu, ale scénáře, ve kterém se demokraté a republikáni nedokážou dohodnout. Po překročení dluhového limitu již zemi nemohou vznikat nové závazky. Vzhledem k tomu, že značná část nákladů je financována z dluhu, je tento limit nezbytný k úsporám. Vláda přechází do úsporného režimu. Někteří zaměstnanci odjíždějí na dovolenou. To neznamená, že stát nefunguje. Soudy, FBI, CIA, armáda stále fungují. Národní parky a muzea jsou uzavřeny. Někteří úředníci navíc své funkce nevykonávají. V důsledku toho se během něj nebudou vyřizovat některé úřední záležitosti Vládní odstávka.

Web GAO.gov má grafiku, která dokonale ilustruje fenomén titulu. Ukazuje, že zastavení vlády není samozřejmostí. Od roku 1993 se tak stalo pouze ve třech fiskálních letech: 1995/1996, 2013/2014 a 2018/2019. Nejdelší odstávka vlády trvala 35 dní.

Období a počet vládních odstávek. Graf zobrazuje fiskální roky, nikoli kalendářní roky. Zdroj: GAO.gov

Jak reaguje akciový trh Vládní odstávka?

Stojí za to se na problematiku související s politickou krizí podívat z pohledu investorů na akciovém trhu. Teoreticky se zdá, že by taková situace měla způsobit prudký výprodej na akciovém trhu. Bylo to opravdu tak?

Podíváme se na tři nejvážnější krize související s ukončením fungování některých státních úřadů:

• 1995 / 1996,
• 2013 / 2014,
• 2018 / 2019.

Cín 1995/1996

Polovina devadesátých let byla pro Spojené státy zlatým věkem. Země vyhrála studenou válku a stala se nespornou ekonomickou, vojenskou a politickou mocností. Už tehdy však vedl politický spor k jednomu z nejdelších odstávek americké vlády. Stalo se na přelomu let 1995 a 1996. Poté byly kanceláře dvakrát uzavřeny. Poprvé mezi 14. a 19. listopadem 1995. Podruhé mezi 16. prosincem 1995 a 6. lednem 1996.

Podívejme se na situaci investorů během odstávky vlády. Od minima z 15. listopadu na maximum z 8. ledna vzrostl S&P 500 o 30 bodů, tedy asi o 5 %. Podíváme-li se však na období let 1995 až 1997, uvědomíme si, jak bezvýznamný byl tento jev pro dlouhodobého investora.

Jak vidíte, kdybychom nevěděli, kdy byla vláda USA omezena, pravděpodobně bychom zvolili větší revize z let 1996 a 1997.

Trh k celému rozruchu přistoupil velmi klidně. Není divu. Spojené státy měly nízký poměr dluhu k HDP, solidní ekonomický růst a příznivé makroekonomické prostředí. Navíc USA zažívaly technologický boom související s šířením internetu. Trh rozhodl, že to byly pouhé politické šarvátky a ne skutečné finanční problémy.

2013./2014. léta

Je to třetí nejdelší taková událost v historii USA (po letech 2018/2019 a 1995/1996). Doba omezení funkčnosti samotné vlády trvala 16 dní. Během Vládní odstávka 800 000 federálních zaměstnanců bylo propuštěno. Na druhou stranu 1,3 milionu mělo povinnost pracovat bez udání termínu úhrady za provedené práce. Pak došlo k sekvestraci, tedy automatickému snížení federálních výdajů. Patová situace částečně vyplynula z politického sporu. Kongres byl rozdělen. Jeden dům ovládali demokraté, druhý republikáni. Konzervativnější křídlo republikánů požadovalo změny v Obamacare (výrazné snížení jeho nákladů). Demokraté nesouhlasili. Odstávka některých institucí trvala 16 dní (1. – 17. října 2013). Nakonec se podařilo dosáhnout kompromisu mezi demokraty a republikány.

Jak se mu dařilo Index S&P 500 ve sledovaném období? No, zase to vzal v klidu. Mezi 1. říjnem a 17. říjnem index S&P 500 vzrostl o více než 50 bodů (tj. o 3 %). Za zmínku však stojí, že investoři byli během vládního uzamčení mírně nervózní. V důsledku toho trh při seanci 8. října klesl o 1,2 %. Den předtím činily poklesy 0,85 %.

Pokud se podíváme na graf od roku 2013 do roku 2015, bude také těžké najít jedno z nejdelších vládních odstávek v historii. Člověk by na grafu dříve označil poklesy z léta 2015. Tehdy paniku způsobil kolaps čínského akciového trhu, nikoli americký dluh.

Cín 2018/2019

Celkově se jedná o nejhorší chování trhu během politického sporu a nejlepší reakci trhu během vládního odstavení. Co bylo základem politického konfliktu? Obrovský spor mezi demokraty a okolím prezidenta Donalda Trumpa, který vyústil v oznámení žádného rozpočtového kompromisu. Jablkem sváru byla zeď na hranici s Mexiko. Byl to jeden z Trumpových předvolebních slibů. Pro demokraty hloupý projekt, který zbytečně rozdmýchal situaci mezi USA a Mexikem. Patová situace způsobila, že 800 000 pracovníků odešlo na dovolenou. Spor trval 35 dní a skončil kompromisem.

Během politického sporu akciový trh reagoval nervózně. V důsledku toho trh klesal před rozhodnutím o oznámení „vládní odstávky“. Výprodej byl opravdu násilný. Mezi 3. prosincem a 21. prosincem index klesl z 2 790 bodů na 2 416 bodů. To představuje pokles o 13,4 %. Po malé panice 24. prosince 2018 došlo k odrazu vzhůru. Mezi uzávěrkou 21. prosince 2018 a 25. lednem index vzrostl o necelých 11 %. Vrchol z 3. prosince byl překonán 22. února 2019. Navíc 1. května 2019 index S&P 500 dosáhl úrovně 2 954 bodů. To znamenalo, že vrcholy srpna a října 2018 byly překonány. Následující měsíce přinesly pokračování býčího trhu na americkém trhu. Přerušil ji až COVID-19.

Případ 2011: dluhový limit, snížení ratingu. Jak reagoval S&P 500?

Víme, jak se americkému akciovému trhu dařilo během tří největších odstávek americké vlády od pádu Berlínské zdi. V roce 2011 však nastala velmi zajímavá situace. Pak došlo k politickému sporu o zvýšení dluhového stropu.

V té době se západní svět potýkal s dluhovou krizí a slabými bankami. USA a EU si po realitní krizi jen lízaly rány. Navíc se euro otřáslo v základech kvůli problémům zemí PIIGS. Mnoho komentátorů se domnívalo, že příliš velký dluh bude těžce zatěžovat ekonomiky v nadcházejících letech. Kvůli tomu vznikl velký problém ohledně nového limitu dluhu.

V polovině roku 2011 se trh začal bát, že se dluhový limit nezvýší. Termín byl stanoven na 2. srpna 2011. Demokraté i republikáni se navzájem obviňovali, že nechtějí dělat kompromisy. Když už se zdálo, že odstávka je již jistá, došlo 2. srpna k dohodě. Dluhový limit byl zvýšen o více než 2 biliony dolarů. Limit měl být fakticky zvýšen od ledna 2012. Aby však vláda mohla fungovat, souhlasil Kongres s vydáním dluhu ve výši 400 miliard dolarů od 2. srpna a získáním dalších 500 miliard dolarů na další výdaje, pokud bude souhlasit Kongres.

Spor o limit dluhu je vyřešen, ale objevila se další rána. S&P snížila úvěrový rating USA z AAA na AA+. Byla to rána pro image Spojených států. S&P se obávala, že USA nejsou schopny vrátit se na cestu nízkého dluhu. Kompromis z 2. srpna 201 podle agentury nesliboval výrazné snížení deficitu.

Jak na takové tržní prostředí reagoval trh? Krátkodobě byl poměrně slabý, ale dlouhodobě se vrátil k růstu.

Korekce na trhu S&P 500 mezi 7. červencem 2011 a 4. říjnem 2011 je označena modře. Poklesy činily více než 20 %, počítáno od vrcholu k maximu dna. Poklesy by však měl dlouhodobý investor využít k akumulaci nadhodnocených akcií. Již na konci února 2012 byl S&P 500 nad maximem z července 2011.

Shrnutí: Pokud se bojíte jít dolů, přemýšlejte o zajištění svých pozic

V článku jsme přiblížili historii amerického dluhového limitu. Na reálných příkladech trhu jsme se dozvěděli, jak trh reagoval na nejdelší vládní odstávku v historii. Závěry jsou zřejmé: pro dlouhodobého investora je panika na trhu dobou akumulace akcií. V každém z uvedených příkladů byl akciový trh po roce vyšší, než když se trh začal obávat limitu dluhu nebo uzavření některých federálních agentur.

I když se po přečtení tohoto článku stále obáváte o hodnotu svého portfolia v nadcházejících měsících, zvažte zajištění svých pozic. Získávání prodejní opce nebo přijetí krátké pozice na indexy může představovat "Pojištění Černé labutě". Zajištění je však nákladné, pokud se nenaplní špatný scénář. Proto stojí za to si dobře promyslet, jaká strategie je pro nás nejvhodnější. Nejdůležitější: ŽÁDNÁ PANIKA. Politické krize omezující dluh se budou v budoucnu pravděpodobně opakovat.